Moon Cat

SPHYNX - Moon Cat

 Vítejte na stránkách koček SPHYNX

Na těchto stránkách se můžete dozvědět spoustu informací o úžasném kočičím plemeni sphynx, zhlédnout mnoho fotografií, diskutovat, zúčastnit se našich "sphynxích" anket, načerpat rady jak o sphynxe pečovat,  samozřejmě s možností se na cokoliv zeptat a získat mnoho kontaktů na sphynxí nadšence pěkně pohromadě. Veškeré novinky našeho webu se dozvíte v levém postranním panelu pod anketami.

Nově se na našich stránkách setkáte i se zkušenostmi s přírodní léčbou a s tzv. Zelenými potravinami a mnoha dalšími přírodními doplňky, které nejen dvounožcům, ale i čtyřnohým miláčkům pomohou kolikrát lépe než chemie, viz. záložka  Příroda léčí

 
Ale jak to vlastně začlo ???

Poprve jsem se o plemenu Sphynx, tedy kočičích nahatkách dozvěděl před mnoha lety v nějakém časopisu, kdy toto plemeno bylo ještě ve svých začátcích a musím říci, že od prvního okamžiku mě tato kočka přímo uchvátila. Je to asi přesně tak, jak se mnohdy píše, někdo si ji zamiluje na první pohled no a někomu se ta jejich mimozemská krása přímo hnusí. Poněvadž však tehdy byly ceny sphynxů v astronomických výškách, musel jsem toto úžasné zvíře oželet a tak jsme se rozhodli si pořídit alespoň nahatého číňánka, neboli Čínského chocholatého psa.

V září roku 2000 se tedy členem naší rodiny stala Afaya Nudi z Šumavského naháče,    krásná nahatá psí slečna, s chlupatým ocáskem a chocholkou na hlavě. Sotva jsme ji spatřili u paní chovatelky Jany Papšové, která měla v náručí dvě nádherné, baculaté, nahaté kuličky, bylo rozhodnuto. Nejen já, ale celá naše rodinka od té doby propadla a propadá kouzlu nahatek čím dál tím víc.  Kdo je jednou poznal, brzy zjistí, že jsou psi a pak jsou naháči, neboť kdo poznal jakou mají číňani povahu a jací jsou, tak ví o čem mluvím. Ten kdo naháče nemá, stejně nepochopí.....  Jedním slovem je to úžasné mazlivé stvoření, které bez svého člověčího přítele nedá ani ránu. Vloni, když jsme doma začli uvažovat ještě o jednom psím naháčkovi, jsem se jen tak pro zajímavost informoval, jak je to se sphynxíkama v současnosti a namísto číňana přibyl v září do naší domácnosti sphynxí kocourek Felis.

Naše milovaná Afayka nás opustila 30.3.2011 večer. Její srdíčko tlouklo pro nás všechny, ale pro ni samotnou  už nemělo sílu. Byla naše sluníčko, milovali jsme ji a ona milovala nás. 

Afayko, nikdy na tebe nezapomeneme.

Felis Magic Dream     je členem naší rodinky od září 2007 a pro svůj vzhled, styl pohybu a divokost si od počátku získal přezdívku "Raptor".  Pro Feliska jsme si jeli do chovatelské stanice Magic Dream k paní Tamaře Savyshevy a sotva nás uličník spatřil, skočil dceři do náruče a začal blahem vrnět. Stačilo pár minutek a rozhodnutí, že zpět do Českých Budějovic nás již pojede o jednoho více, bylo definitivní. Na cestu dostal Felisek od paní Tamary ještě do začátku pytlík krmení, mističku,  aby bylo to krmení do čeho nasypat a kočičí hračku aby se nenudil a vyrazili jsme k domovu. Naše číňanka si Feliska hned zamilovala, začla jej olizovat, takže žádný problém s kamaráděním se nekonal. Povahou jsou sphynxové velice blízcí svým nahatým psím kolegům, jsou neskutečně mazliví a jejich závislost na člověku bych přirovnal k lepidlu či suchému zipu, poněvadž jsou soustavně přímo nalepení na jakémkoliv členu domácnosti. To co platí o nahatých psech, platí dvojnásob i u kočičích nahatek, prostě jsou kočky a pak jsou sphynxové...  Někdy mají také povahu ohnivé čáry, před kterou si člověk nikdy není jist životem. Například taková večeře v obýváku se pro mne stala již nemyslitelnou. Jednou jsem si v klidu večeřel, baštil párky a koukal přitom na telku, když vtom prolétlo okolo mne jedno malé nahaté stvoření (Felis), odrazilo se od talíře, talíř letěl na jednu stranu, párky na druhou a kečup na mě. Než jsem se rozkoukal co se děje a co to bylo za ránu, Felda už seděl v klidu na odpočívadle jako by se nechumelilo. Takže to co nedokázala manželka za dvacet let, tedy přesvědčit mě abych jedl u stolu v kuchyni, dokázal během chvíle tenhle malej nahatej raptor, neboť pár dní poté se u nás odehrála naprosto stejná situace, pouze s kelímkem jogurtu, který přistál na hlavě našeho udiveného číňana, který na mě láskyplně koukal až dojím, aby si mohl kelímek vylízat. Jaké je sphynx úžasné stvoření je snad zbytečné rozepisovat a za vše hovoří fakt, že k našemu Feliskovi jsme se rozhodli po půl roce pořídit dalšího nahatého sphynxího kámoše, což bylo mimo jiné i z důvodu, že přece jen ten kocour je daleko živější, stále by si chtěl hrát a ta naše čínská holka, která již má sedm let, by přeci jen občas chtěla být v klidu.

Charlie Di Dato    je u nás od března 2008 a musím říci, že je ještě větší "raptor" než Felda. Pro Charlieho jsme vyrazili do Hustopečí, kde jsme jej již měli zamluveného v chovatelské stanici Scarface u paní chovatelky Ivany Rufenachtové. Sotva jsme vkročili do domu, připadli jsme si jako v kočičím království, neboť kočičí obyvatelé byli opravdu všude. Paní Ivana nás provedla celým domem, ukázala nám celý chov a my měli možnost poznat všechna ta úžasná kočičí stvoření, nejen sphynxy, ale i devon rexy a cornish rexy, o které bylo opravdu vzorně postaráno a láskou ke kočkám byl prosycený celý dům. A tak jako Felisek, i Charlie dostal na cestu svoji výbavičku, krmení na které byl zvyklý, dečku aby mu nebyla zima, prášek proti průjmu (pro jistotu) a pro budoucí kámošku Afinku psí konzervu . Jako správné kotě, ani Charlie chvíli neposedí, furt musí někoho pokoušet, takže má li Felisek přezdívku "Raptor", Charliemu jsme začli říkat "Rarášek" a "Bazilišek", ovšem z našich známých mu nikdo neřekne jinak nežli "Růžový panter". Z počátku jsem měl obavy aby mi Charlieho domácí pán Felisek nezakousl, poněvadž ty počáteční boje vypadaly opravdu hrůzostrašně. Felda držel prcka každou chvíli pod krkem, ten ječel jak na lesy, no bitva jak hrom několik minut, ale když jsem je pak oba zkontroloval, tak neměli ani jeden sebemenší škábaneček, takže bych řekl, že ten jejich válečný stav byl více méně jen na oko. Se psem to bylo vyřízeno ještě rychleji, sotva po prckovi naše číňanka vyjela zřejmě ve snaze ukázat, kdo je doma pánem, dostala packou jednu do čumáku a malej syčel tak statečně, že raději vycouvala. Po dvou dnech již pak oba sphynxí kluci bez sebe nedají ani ránu, chvíli se jen tak rvou, pak se honí a hrají si, společně se opalují na odpočívadle a společně chrní v jednom klubku, prostě radost pohledět, dívat se na ně když si hrají, je lepší než televize.

 Naranja Dargento  je naše nejmladší sphynx, přivezli jsme si ji z CHS Dargento 6.12.2009. Paní chovatelka Vladimíra Samcová nám nabídla několik kočiček, kdy jedna byla hezčí než druhá, ale naše srdce si i přes počáteční plachost získala Narinka, to asi kvůli její podobě s Charliem. U paní chovatelky jsme strávili příjemné odpoledne a dozvěděli se spoustu užitečných informací. Narinka dostala na cestu svoji výbavičku včetně několika pytlíků s krmením a šamponu na její kůžičku a mohli jsme vyrazit k domovu. Cestu snesla úplně úžasně a doma se také rychle rozkoukala. První den byla taková plachá, zřejmě dojmem nového prostředí a chování Charlieho, kterého se přítomnost "cizáka" nesmírně dotkla. Ten růžový rošťák syčel nejen na Narinku, ale i na Feldíka a vlastně na všechny doma. Nutno ale podotknout, že mu to vydrželo jen jeden den a od druhého dne jsou už všichni kámoši. Narinka má takřka gumovou kůži bez chloupku a podle toho jak baští, kdy je u misky první a málem překoná i žrouta Feldíka, doufáme že nám z ní vyroste nádherná sphynxice. Je neskutečně mazlivá a když začne, neví kdy přestat, což je například ve dvě hodiny v noci opravdu zážitek. Ten kdo si ale Narinku zamiloval na první pohled, byl překvapivě kastrovaný Feldík, který s ní již od druhého dne blbnul a řádil celé dopoledne. Ač jsme s Narinkou počítali do chovu, bohužel po opakovaném mrouskání se kterým začla opravdu velmi brzy, vážně onemocněla zánětem dělohy a abychom o ni nepřišli, musela se  po marném léčení podrobit operaci, při které již děloha zachránit nešla. Hlavní pro nás ovšem je, že je již holka v pořádku a zůstala s námi. Koťátka tedy nemáme a pokud se nerozhodneme pro novou kočenku, ani mít nebudeme.

Enricque Jemalle, nar. 2.2.2011, je náš nový nahatý psí společník, kterého jsme si přivezli 3.4.2011 z CHS JEMALLE od paní chovatelky Lenky Markovičové. Když jsme přijeli k paní chovatelce, zakotvili jsme na dvorku a paní chovatelka přinesla v přepravce celou malou nahatou bandu. Sotva se štěňátka vybatolila z přepravky, začlo to správné štěněcí rodeo a rošťačení. Enricque a jeho stejně rošťácký bráška El Roy hupsli manželce do náruče, profesionálně ji olízli a nám hned bylo jasné že výběr z těchto dvou uličníků bude tedy opravdu těžký. S paní chovatelkou jsme strávili velice příjemný čas, kdy nám ukázala i psí dospěláky a po více jak hodinovém rozhodování s námi domů odjížděl Enricque. Cesta uběhla rychle, poněvadž uličník spal celou dobu u manželky na klíně a tak jsme si jen říkali, co nás bude čekat doma, jak onoho lumpíka přivítají naše nahatky. Byli jsme připraveni na nejhorší, ale žádný boj a drama se nekonaly. Ricoušek se ihned za dveřmi začal chovat suverénně jako doma a kočeny jen zíraly z odpočívadla, kdože to tam běhá po jejich rajónu. Když pak Ricoušek usnul na sedačce, přiblížil se Feldík, opatrně jej oblíznul a bylo hotovo, Ricoušek byl tímto přijat do naší nahaté smečky. Druhý den, jak je vidno z fotografií, již pak společně chrupkal s Narinkou. Mohu říci, že z jeho chování jsem byl pořádně v šoku, poněvadž tak perfektně vymazlené a asociované štěně se hned tak nevidí. Ani náznak stesku či stresu, od prvního okamžiku suverénní nový člen rodiny, mazel a rarach v jednom vydání.